Už na základní škole se naučíte, co je to metrická soustava a jak dlouhý je jeden metr. Naučíte se používat různé pomůcky k odměřování vzdáleností, od pravítka na kreslení v geometrii počínaje a svinovacím pásmem na měření vašich skoků v tělocviku konče. Jsou to takové základní pomůcky, se kterými se v běžném životě potká každý. Ale potřebujete-li něco vyrobit, ať už jako domácí kutil nebo ve výrobní firmě, budete si muset pořídit více měřidel, které budou měřit s různými přesnostmi a o to přesně jde.

Vzdálenosti pro turistiku můžeme měřit v kilometrech, ale ve strojírenství se měří i na setiny milimetru, jen tak mohou nejsložitější součástky do sebe zapadnou a mohou pracovat ve složitých strojích a zařízeních. I obrovské stroje se skládají ze drobných součástek a může záležet na každém milimetru. Ve strojírenských výrobních firmách ale někdy nepotřebujeme jenom měřidla, někdy potřebujeme základní měrky I-nastroje, tzv. etalony, což si můžete představit jako destičky, které jsou odstupňované v tloušťkách po 1 mm nebo po 1 cm, podle toho, jakou sadu měrek potřebujete a využijete.

Někdy totiž potřebujete ověřit, že ty vaše měřidla měří správně, že nedošlo k jejich poškození nebo opotřebení, což by mělo samozřejmě za následek chybné výsledky měření. U běžného pravítka se to nestane, ale používáte-li často svinovací metr nebo krejčovský metr, tak dobře víte, že se časem mohou vytahat a naměřili byste tak i několik centimetrů víc. Zkrátka i měřící pomůcky je potřeba kontrolovat jinou měřící pomůckou a od toho jsou tu právě základní měrky. Každé tvoření, každá výroba, potřebuje měření. Musíte si změřit polotovar před začátkem výroby, pak dělat mezioperační kontroly, a nakonec výstupní měření, které zaručí, že každý výrobek je vyrobený s danou přesností, a tak všechny díly do sebe zapadnou a i výsledný výrobek – stroj nebo zařízení – budou mít ty správné rozměry.